Jak zateplit střechu a jaký materiál použít?

Vzhledem k rostoucím cenám energiím bychom při zateplování domu neměli zapomínat ani na střechu – tou totiž může uniknout až čtvrtina celkového tepla. Pojďme se proto podívat na to, jak a jakými materiály zateplit střechu, a zamezit tak úniku tepla.

Výhody tepelné izolace

Důvod, proč bychom neměli zanedbat izolaci střechy, je přinejmenším v zimě poměrně jasný; jelikož teplo stoupá vzhůru, právě střecha je jedním z nejčastějších míst jeho úniku. Vhod vám však izolace přijde také v létě, kdy naopak chrání dům před přehříváním.

Jaká je vhodná tloušťka izolace?

První otázkou, kterou bychom si měli při nákupu izolace položit, zní, jakou tloušťku izolace je třeba zvolit. Obecně platí, že čím tlustší izolace, tím lépe. Z toho hlediska se nevyplatí držet minimální tloušťky stanovené zákonem. Raději sáhněte po izolaci o tloušťce minimálně 260 milimetrů, v případě nízkoenergetických domů klidně více, tedy od 350 milimetrů výše.

Na co dát pozor při zateplování šikmé střechy?

Jelikož se nejčastěji setkáme se střechami šikmými, zaměříme se primárně na tuto problematiku. Šikmé střechy bychom měli pro přerušení tepelného mostu izolovat nejméně ve dvou vrstvách. Je totiž potřeba vzít v potaz, že součástí šikmé střechy jsou krovy, které jsou obvykle ze dřeva. Dřevo jako takové však patří k materiálům s vysokou rychlostí vedení tepla, kvůli čemuž však může docházet ke kondenzaci vlhkosti a plesnivění. 

Rozhodně tak není vhodné pokládat izolaci pouze mezi krokve – doplnit bychom ji měli druhou vrstvou izolace pod krokve, případně střechu zateplit nad krokvemi, což je však výrazně finančně náročnější.

Jakou izolaci zvolit?

Typ nejvhodnější izolace se odvíjí od typu konstrukce střechy. V případě krokví umístěných v těsné blízkosti (tedy do 1 metru) lze použít měkkou skelnou vlnu, u krokví dále od sebe však nebude držet. Abychom zabránili vypadávání, je obecně vhodné materiál řezat o něco větší, než je reálně potřeba. Zatímco u měkké skelné vaty bychom měli přidat až 3 centimetry, u čedičové izolace postačí přidat jeden až dva centimetry. Praktickou alternativou bez nutnosti řezání je rovněž foukaná izolace, která nám pomůže dosáhnout izolace beze spár.

Parozábrana a hydroizolace

Aby střecha dýchala, tedy propouštěla vznikající vodní páry, ale zároveň dovnitř nepropouštěla páry zvenčí, je potřeba tzv. pojistná hydroizolace a parozábrana. Parozábranu bychom měli umístit co nejblíže interiéru, vhodné však není její umístění tam, kde by mohlo dojít k jejímu poškození, tedy například přímo pod sádrokarton. V případě, že ji umístíme do střechy, je třeba ji vsadit do první pětiny skladby – v opačném případě by mohlo docházet ke kondenzaci vzdušné vlhkosti a vzniku plísní.